Každá pokojová rostlina má v dospělosti specifický tvar, který ji charakterizuje. Tvary a nakonec i rozměry rostlin jsou opravdu rozmanité, jeden druh často nabízí několik tvarově a vzrůstově odlišných kultivarů. Při ozeleňování bytu můžete díky poznatkům o jednotlivých růstových formách vytvořit velkolepé efekty. Některé rostliny dokonce mohou nahradit chybějící nábytek nebo stěny, jiné pomohou zakrýt nežádoucí výklenky nebo jsou jen zajímavým skulpturálním doplňkem.
Rozdělení podle tvaru
Podle růstového tvaru lze pokojové rostliny rozdělit do několika skupin. Rozeznáváme stromkovité, trsovité, keřovité, vzpřímeně rostoucí, štíhlé druhy, dále ty, které charakterizuje ružicovitý nebo přísně kompaktní polštářovitým růst, popínavé a plazivé druhy. Zajímavou, zejména v posledním období oblíbenou kategorií jsou druhy vyznačující se neobvyklými, ba až bizarními růstovými formami. V současném sortimentu pokojových rostlin najdeme vzrůstově velké i malé druhy, mladé a dospělé exempláře a rovněž ty, které jsou v přechodném růstovém stádiu. Samostatnou skupinu tvoří rostlinné miniatury, jejichž tvar dočasně ovlivňují chemické látky – retardátory. Všechny z uvedených forem jsou v bytě dobře využitelné, ale jen za předpokladu, že víte jak na to. Ideální je využít v bytě nejen jeden typ růstové formy, tedy buď keřovité nebo popínavé druhy, ale i různé zajímavé kombinace, samozřejmě – rozmístěny v různých místnostech bytu. Netřeba zapomínat, že celkové působení růstového tvaru v interiéru zdůrazní i velikost a tvar listů, případně jejich různé zbarvení. A navíc toto všechno zvýrazní vhodně zvolené pozadí. Například rostlina s jemnějším olistěním dokonale vynikne před jednobarevným a souvislým pozadím. Obecným pravidlem pro dosažení vysokého architektonického efektu je, že kolem rostliny třeba nechat dostatečně velký volný prostor, a to zejména pokud jde o velké druhy.
Trsovité a keřovité tvary pokojové zeleně jsou typické hustším a kompaktnějším růstem, bohatým rozvětvený a množstvím listů, někdy dokonce i kvetením. Väščinou mají kulatý obrys. Čím jsou menší, tím je důležitější, aby byly situovány ve výšce očí (na okenním parapetu, poličce, stolku), kde mohou působit jako vynikající ústřední prvek. Umístění na okenním parapetu umožní lépe vnímat strukturu květů, listů, stonků, kochat se jemnými tvary a barvami nebo dramatickými a velmi neobvyklými tvary. Optimální je, pokud se pod oknem nachází pohovka či křeslo. V některých případech mohou takové rostliny nahrazovat závěsy, protože částečně brání nežádoucím pohledům zvenčí. Naopak odrostlejší druhy lze umístit přímo na podlahu, třeba do blízkosti pohovky. Ještě výše keřovité druhy vyniknou vedle nábytku přiměřené velikosti a mohou se umístit před velká okna a balkónové dveře tak, aby nebránily přístupu světla do místnosti. Třeba upozornit na to, že některé mohutně rostoucí keřovité pokojové rostliny nepatří do rohů místností a mezi jednotlivé kusy nábytku, kam se však – paradoxně – nejčastěji dávají.
Na takovém místě totiž nikdy nebudou mít dostatečný prostor na svůj vývoj, ideální je vždy větší prostor. Typickým příkladem takové rostliny jsou palmy nebo pandanus. S trsovitý a keřovitá formou rostlin lze v bytě zrealizovat opravdu leccos, stačí například tyto rostliny (dva, maximálně tři druhy) rozmístit po větší místnosti tak, aby nepřekážely, ale aby zároveň měly vhodné podmínky pro růst do šířky či výšky. Trsovité a keřovité růstové formy jsou v současných interiérech velmi žádané, ale často vyžadují spolu s dostatečným přísunem světla i vyšší vzdušnou vlhkost. Mezi typických zástupců této skupiny patří fíkovníky (Ficus), pokojové Lipka (Sparmannia africana), Fatsia (Fatsia japonica), monstera (Monstera deliciosa), grevilea (Grevillea robusta), Mračňák (Abutilon hybridum), šeflera, difenbachie, tlustice (Crassula ovata ), ibišek (Hibiscus rosa-chinensis), lopatkovec (Spathiphyllum walisii), begónie (Begonia), myrta (Myrtus communis), kaládium (Caladium hortulanum) nebo i různé druhy kapraďorostů.
Vzpřímeně rostoucí druhy
Zajímavým prvkem moderního interiéru může být i štíhlá a vzpřímeně rostoucí zeleň. Jde o různé kmienkové tvary, které jsou charakteristické zejména pro dracény, juky, kordylínky nebo přirozeně vzpřímeně rostoucí druhy a kultivary. Patří mezi ně například araukárie (Araucaria heterophylla), cypřiše (Cupressus macrocarpa), kroton (Codiaeum variegatum), fíkovník lýrovitý (Ficus lyrata), Muraj (Murraya paniculata), Sansevieria (Sansevieria trifasciata) nebo banánovník (Musa acuminata).
