Od první, mlhavé představy o budoucím rodinném domě až po ten pravý projekt, z něhož cítit, že je ušitý na míru, vede většinou dlouhá a komplikovaná cesta. Bývá však zajímavá a někdy během ní majitelé zásadně změní názor na bydlení. Například původní plány na konzervativní a uzavřený dům se s přibývajícími informacemi mohou změnit na moderní a otevřený příbytek.
první idea
První, celkem nejasné představy o rodinném domě se začaly rodit v hlavách mladých manželů na procházkách po tiché zabydlené čtvrti. Sami bývaly v panelákovém bytě ve městě, ale mnohem více se jim líbilo v nedaleké vesnici. Prostředí nízkých domů, košatých stromů a zelených zahrad bylo pro ně prototypem ideálního místa na život. Navíc, tyto rodinné domy byly nedaleko města, ve kterém oba pracují.
Hledání a dolaďování představ o velikosti, dispozičním řešení i vybaveni domu pokračovalo. Přibyly výlety za inspirací (například návštěva vídeňské Modré laguny – výstavního centra pro bydlení) a začalo se systematické listování v katalozích. První ideu domu značně ovlivnilo bydlení v paneláku – uzavřené pokoje (i když s trochu větší plošnou výměrou), jednoduchá dispozice i půdorys. Domácí byli přesvědčeni o tom, že takové řešení svojí kvalitou převýší bydlení v paneláku a postačí jako solidní standard iv budoucnu.
pohled architekta
Obrat o 180 °
26086 Ivan Šimek
Pak vstoupil do hry architekt. Připravil první skici vyjadřující jeho představy o domě pro rodinu, která hledá novou kvalitu bydlení. Domácí byli nimi trochu zaskočeni, ale postupně, krok za krokem, argument za argumentem, jejich architekt „vytlačil“ z představy ovlivněné panelovým. Po rozhovorech, uvažování i respektování požadavků mladých manželů se mu nakonec podařilo otevřít jim nové dimenze. Z nově přijatého způsobu uvažování se zrodil volně stojící rodinný dům s rekreační zahradou, která byla logickým pokračováním interiéru. Uzavřené pokoje nahradil volný a otevřený prostor velké vícefunkční haly v přízemí. Ta nabízela dostatek světla i místa, plynulý přechod do zahrady i bezproblémový kontakt s ostatními, privátními částmi domu. Při návrhu zohlednil architekt i orientaci na světové strany a možnosti využití slunečního svitu.
radikální řez
Nová koncepce volného vícerozměrného bydlení domácích nejen přesvědčila, ale stali se jí nadšenci. Půdorysným a dispozičním vyjádřením nové filozofie byl obdélník orientován ve směru sever – jih (vstup – zahrada), do kterého se pod mírným úhlem včlenit druhý, menší obdélník rozšiřující prostor haly v přízemí.
Když už byl na světě prováděcí projekt, došlo k zajímavému zvratu. Nakonec o definitivní podobě rozhodla domácí paní, jejíž na šikmé koncepci cosi nesedělo. Přidaný šikmý prostor radikálně nezvyšoval kvalitu bydlení a komplikoval stavbu i řešení detailů. Rozhodla proto rázně – šikmou část napojenou na základní půdorys jednoduše z hotového projektu odstřihla! Architekt se musel podřídit novému rozhodnutí. Projekt upravil na definitivní spokojenost domácích, a jak se nakonec ukázalo, i ve prospěch celého domu.
otevřené přízemí
Za vstupem do domu je nevelká předsíň, kterou charakter podlahy opticky propojuje s ústřední obytnou halou. Na základní světlebéžové dlažbě vytvářejí hnědočervené dlaždice zajímavý grafický obraz. Samozřejmě, pod ní se skrývá podlahové vytápění celého přízemí. Dlažba pokračuje přes celé přízemí domu až do zahrady, kde lesklý povrch vystřídal matný mrazuvzdorný a protiskluzový gres. Efektní elegantní podlaha zapadá do celkového obrazu vysoké úrovně materiálů i provedení detailů v celém domě.
Hala či netradiční prostorný obývací pokoj na přízemí je v tomto domě hlavním obytným prostorem. Je členitá, má své zákoutí i ústřední plochu se sedačkou, jejíž význam podporuje i přirozené osvětlení – přes zasklené stěny do zahrady dopadá právě sem nejvíce světla. Součástí promyšleného stylu haly je i barevnost. Jemná svetlomarhuľová barva stěn ladí s barevností podlahy, detaily a nábytek, které mají na světlém podkladu vyniknout, jsou v harmonické a přitom kontrastní barvě terakoty.
